Čeká nás realitní revoluce?

Přitom kategorie nájemního bydlení, která nabídne za rozumné peníze adekvátní hodnotu, může být řešením pro neustále se zhoršující otázku bydlení rodin.

Ceny bytů totiž stoupají a na trhu je v některých regionech země prakticky nemožné koupit vlastní bydlení.

I když jsou již na světě první návrhy, jak by vláda chtěla řešit otázku výstavby tisíců nájemních bytů, až tak jednoduché to nebude. Existuje množství překážek i reálných omezení, které posouvají snahy stavět ročně tisíce nájemních bytů spíše do roviny sci-fi. Řešení však existují.

Jen ve vlastním
Na první pohled by se mohlo zdát, že Slováci žijí v ideálním světě. Statistiky evropského statistického úřadu Eurostat nás v posledních letech řadí mezi lídry v otázce vlastního bydlení. Ve vlastním u nás bývá až 90 procent lidí. V tomto měřítku jsme třetí v Evropské unii po Rumunsku a Maďarsku.

Formu nájmu využívá jen asi devět procent lidí. Má to několik důvodů. Tím hlavním byl odprodej státních, podnikových i městských bytů do soukromého vlastnictví krátce po revoluci. Například Bratislava tento krok lituje do dnešních dnů.

Primátor Matúš Vallo rád srovnává situaci hlavního města s českým Brnem. Obě města mají zhruba stejný počet obyvatel, situace v otázce městských nájemních bytů je však diametrálně odlišná. Zatímco Brno mělo před třemi lety zhruba 28 tisíc městských nájemních bytů, Bratislava jen něco přes 1900. A to nemluvíme o Vídni, kde počty nájemních bytů překračují číslo 220 tisíc.

Dlouhá léta se přitom otázka nájemního bydlení vůbec neřešila. Tento koncept byl v mnoha ohledech málo atraktivní. Zejména když si zájemce o vhodné bydlení vedle sebe postavil hypotéku a placení nájmu, vyšlo mu výhodnější vzít úvěr a postupně jej splácet. I růst cen nemovitostí v dalších letech jeho rozhodnutí jen utvrzoval.

Odtržení z řetězu
Situace se v posledních letech dramaticky změnila. Krize, která odstartovala v roce 2008, pročistila realitní trh a mnoho lidí i proto odložilo nákup na další roky. Realitní boom, který odstartoval v letech 2014 až 2016, značně urychlily i výhodné hypotéky. Tento mix více souvislostí způsobil, že se ceny bytů jakoby odtrhly z řetězu a několik let lámou rekordy.

Dnes je bydlení nejdražší v novodobé historii. A zdaleka to neplatí jen pro hlavní město, které vždy vévodilo žebříčkem a z realitního pohledu bylo jakýmsi státem ve státě. Ceny stoupají i v regionech. Dostupnost přitom ztížili i opatření České národní banky, která musela zakročit a zpřísnit podmínky udělování hypoték.

Až dvě třetiny Slováků ve věku 25 až 34 let žijí podle Eurostatu ve společné domácnosti s rodiči (zdroj: Archiv SME / Ján Krošlák)
Ve výsledku se tak bydlení stává stále méně dostupným pro mladé rodiny či absolventů. Že je to problém, ukazují opět statistiky. Až dvě třetiny Slováků ve věku 25 až 34 let žijí podle Eurostatu ve společné domácnosti s rodiči.

I proto se začala otevřeně řešit otázka nájemních bytů, resp. nájemního bydlení, které by vytvořilo alternativu k soukromého vlastnictví. Asi největší reklamu tomuto segmentu bydlení udělal Boris Kollár a jeho hnutí Jsme rodina. Před volbami totiž svým voličům slíbil, že dokáží postavit 25 tisíc bytů ročně.

Realita po volbách
Od voleb už uběhlo přes 16 měsíců, stát však nezačal stavět žádné nájemní byty. Koncem května však Boris Kollár svolal tiskovou konferenci, na níž oznámil spuštění výstavby nájemních bytů. Mimo jiné ukázal tabulku, která hovoří o tom, že státní nájemné bude o 30 až 50 procent nižší než to komerční. Například za dvoupokojový byt zaplatí nájemník v Bratislavě 345 eur, v Prešově jen 218 eur.

První byty by měly být předány v roce 2023. Do roku 2030 chtějí takto nájemcem předat sto tisíc bytů. Vicepriemiér Štefan Holý na tiskové konferenci uvedl, že jsou připraveni ročně stavět i 20 tisíc bytů, pokud o to bude zájem. Návrh zákona však hnutí stáhlo, aby se s ním stihli seznámit koaliční partneři a před pár dny ho opět předložilo.